Národní Svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi, ve městě, které se stalo poslednímu přemyslovskému Václavovi osudným, se koná každoročně v rámci Celonárodní Svatováclavské pouti. Město se letos rozhodlo, ve spolupráci s Rodinným klubem Klíček a Atelierem 6tej smysl, uspořádat Průvod svého Václava při slavnostech svatováclavské pouti. Všichni jsou srdečně zváni k vytvoření družiny knížete Václava.
Každý rok si připomínáme mučednickou smrt svatého knížete Václava. Ale co o něm vlastně víme?
Bohužel neexistuje dostatek spolehlivých dobových pramenů, ze kterých bychom mohli čerpat. Od nepaměti se však vyprávěly a psaly legendy, z nichž většina se zakládala na pravdě. Nicméně i v nich se často setkáváme s protichůdnými informacemi, které jsou navíc staré více než tisíc let. Historicky je však Václavova smrt obecně známá.
Pokud to vezmeme velmi zjednodušeně. Václav se ujímá vlády někdy po roce 921, po smrti knížete Vratislava. Václavův bratr Boleslav nesouhlasil s politikou, která v té době vládla. Proto se rozhodl bratra zlikvidovat. Ta doba byla velmi krutá a nemilosrdná. Boleslav ho udeřil mečem do hlavy a způsobil mu jen menší zranění. Až jeho spiklenci Václava zabili. Boleslav se tak ujímá vlády. Dalo by se říct, že v té chvíli Václavovi smrti je založen jeho kult a stává tak národním patronem země. Jeho zavraždění se datuje na pondělí 28. září, ale v úvahu připadají roky 929 nebo 935.
Svatováclavská legenda je téměř stejně tak stará jako český stát. Stala se také základem pro budování české státnosti a ze zbožného panovníka se stal rytíř, který nás má chránit. Postupem času byl zobrazován na platidlech a stal se také nejvíce zobrazovanou historickou postavou na českých mincích, medailích a dokonce i pečetidlech.
Na mincích se nápis „VENCESLAUS“ poprvé objevuje v době knížete Jaromíra (975? – 1035), a to u zobrazení kříže. Na stříbrném denáru si můžeme Václavova portrétu poprvé všimnout za vlády knížete Oldřicha (1012 – 1033). Jedno z nejznámějších zpodobnění Václava na koni poprvé nacházíme na mincích ražených za vlády Vladislava II. (1140 – 1172).
Kult a tradice tohoto našeho světce se mocně rozvinul za vlády císaře a krále Karla IV., jenž se právem považoval za jeho potomka. Jeho matkou byla Eliška Přemyslovna. Byl to právě Karel IV., který nechal zhotovit svatováclavskou korunu jako součást korunovačních klenotů. Věnována byla svatému Václavovi a panovník si ji od něj za určitý obnos „pouze“ půjčoval ke korunovaci. Svatováclavská tradice je i dnes jedním z duchovních pilířů naší státnosti. Jde o uvědomění si naší historie, z nichž jsme vzešli. V obou staroboleslavských kostelích máme naši historii doslova na dosah, a to především v ony sváteční Svatováclavské dny.
Ústředním bodem celé slavnosti bude koncelebrovaná mše svatá, které začne 28. září v 10:00 na Mariánském náměstí ve Staré Boleslavi. Hlavním kazatelem bude kardinál Dominik Duka. Od 14:00 následuje modlitba za národ v bazilice Nanebevzetí Panny Marie.
Tento rok se také obnovuje svatováclavský průvod. Jelikož by to nemohlo proběhnout bez svatého Václava, letos ho zosobní Jaroslav Pelíšek. Vychází se ve středu 28. září ve 20:00 z Rezidence (prostory Rodinného klubu Klíček). Je rovněž zajištěno zapůjčení kostýmů.
Můžete těšit i na kapely zvučných jmen. Pouť vyvrcholí ohňovým průvodem sv. Václava a ohňostrojem.
Zdroj textu:
ML_9_2022
https://www.ceskevylety.cz/slavnosti.php?kod=7616_svatovaclavska-pout-stara-boleslav
https://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%BD_V%C3%A1clav
https://www.meander.cz/knihy/legenda-o-svatem-vaclavovi/
https://www.kudyznudy.cz/aktuality/ve-stare-boleslavi-se-opet-uskutecni-narodni-svato
